xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxdu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Jana Musila (soudce zpravodaj), Vladimírx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxské republiky, za kterou jedná senátor RNDr. Miloš Vystrčil, právně zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem Botičská 193xxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx x xx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx 6d zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určexx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx 24/2017 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejšx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxm soudu, se skupina 64 senátorů (dále jen "navrhovatelka") domáhá zrušení ustanovení § 14 písm. c), § 17 a § 18 odst. 2 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxrým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpraxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxemních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti, (dále jxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xvém hospodaření.
2. Navrhovatelka předně uvádí, že má-li být právní úprava pravidel rozpočtové odpovědnosti vztahující se na územní samosprávné cexxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxnné postrádá úprava do značné míry praktický význam, neboť může být snadno změněna standardním zákonodárným procesem. Absence ústavního základu danx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xmocnění k takovému zásahu na ústavní úrovni.
3. Uvedená ustanovení proto považuje navrhovatelka za rozporná s čl. 1, 8 a 101 Ústavy České republiky (xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxských práv a základních svobod (dále jen "Dodatkový protokol"). Navrhuje proto jejich zrušení.
II.
Dikce napadených ustanovení
4. Ustanovení x xx xxxxx xxx x xx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu nejméně 55 % nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se od prvního dnx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxu veřejných financí
c) územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet územního samosprxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
"§ 17
(1) Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dnx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém urxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxěžitých plnění přijatých do rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu.
(5) Dluhem územního samosprávnéxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxch výpomocí,
c) realizace plnění ze záruk,
d) vystavených směnek."
§ 18 odst. 2
"(2) Ministerstvo každoročně zveřejní seznam územních samosxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xx
xxxxxxxxxxx xxevodu podílu na výnosu daní
(1) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho dluh k následuxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní ve výši 5 % z rozdílu mezi dosaženým dluhem a 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2) xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxě z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je příslušný územní samosprávný celek.
(3) Správce daně na základě rozhodnutí Ministerstva financí xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxosu daní, k následujícímu rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, Ministerstvo financí rozhodne o zrušení pozastavení xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx 14 dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí Ministerstva financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosu daní.
§ 6c
Zrušení pozastavení převodu podxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxu vzniklého do konce rozpočtového roku, v němž dluh územního samosprávného celku převýšil 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2) Úzxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxsterstvo financí v rozhodnutí uvede výši podílu na výnosu daně, jehož pozastavení převodu se zrušuje, a dluh, na jehož úhradu je podíl určen.
§ 6d
Převox xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxdnutí o žádosti o zrušení pozastavení převodu podílu.
(2) Územní samosprávný celek použije převedený podíl na výnosu daní na úhradu dluhu uvedeného v rxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxlek podíl na výnosu daní převedený podle odstavce 1 na úhradu dluhu uvedeného v rozhodnutí do 90 dnů ode dne jejich připsání na svůj účet, Ministerstvo fixxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xluhu."
6. Ustanovení § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zní:
§ 4 odst. 6
"(6) Při uplatnění opatření podle zákona o pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxdit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxopské unie."
III.
Argumentace navrhovatelky
III. 1
Obecně k protiústavnosti napadených zákonných ustanovení
7. Navrhovatelka především xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxel vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky projednáván jako sněmovní txxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xe přesvědčena, že vláda jako předkladatelka návrhu ústavního zákona si byla vědoma, že součástí práva územních samosprávných celků je i právo mít majexxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní pro stanovení zákonné hranice dluhu územního samosprávného celku. Ústavně zakotvená povinnost územních samosprávných celků hospodařit podle záxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxích samosprávných celků na samosprávu.
9. Protože návrh ústavního zákona nebyl přijat, neumožňuje současný ústavní rámec zákonné omezení hospodařxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx hospodaření územních samosprávných celků. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů představuje toliko procedurální rámec pro sestavovxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxmních samosprávných celků mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Obdobně nemají povahu zásahu do práva na samosprávu ani ustanovxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxrajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Tato ustanovení obsahují dílčí pravidla nakládání s majetkem územních samosprávných celků, ale neobxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxx x xxxxxdlech rozpočtové odpovědnosti za odporující ústavnímu pořádku ze dvou důvodů. Prvním z nich je rozpor se zárukami, které Ústava skýtá územním samosxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx zásahu do práva na samosprávu alespoň zmírňovala. Napadená ustanovení zákona č. 24/2017 Sb. vykazují stejné ústavní deficity a v případě zrušení ustxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
11. Dle navrhovatelky může povinnost územních samosprávných celků sestavit rozpočet jako vyrovnaný nebo xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxhopny plnit úkoly, které jim byly svěřeny v rámci samostatné a přenesené působnosti. Uvedená povinnost fakticky povede k omezení výdajů územních samoxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xako je budování či prostá údržba infrastruktury), což může mít bezprostřední dopad na jejich občany.
12. Konstrukce založená na principu prostých úsxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx nebo přebytkového rozpočtu je proto dle navrhovatelky v rozporu s ústavně vymezeným postavením samosprávy, jak je Ústavní soud vymezil ve svém nálezu xxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xa internetové stránce http://nalus.usoud.cz.
13. Navrhovatelka vychází z toho, že standardně má být hospodaření územních samosprávných celků přixxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx. čl. 3 Evropské charty místní samosprávy (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí čx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxných celků mohou být i takové kroky, které povedou k dočasnému schodkovému hospodaření (např. investice do stávající infrastruktury). Zákaz sestavix xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxků.
14. Povinnost schválit vyrovnaný či přebytkový rozpočet zasahuje i do vlastnického práva územních samosprávných celků, jemuž je poskytována na xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxmárně k úhradě nezbytných výdajů. Budou-li aktuální finanční potřeby územního samosprávného celku vyšší, než kolik by odpovídalo přebytkovému či vyxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx obce či kraje, které jsou nezbytné pro zachování jeho stavu a hodnoty. Přebytkový či vyrovnaný rozpočet tedy může být pro obec či kraj nevýhodný, neboť "xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx
xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxla z ústavního hlediska přípustná, navrhovatelka ji považuje za neproporcionální, co se formulace zákonného omezení ústavně zaručeného práva na samxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxtivace daného ustanovení je závislá na dvou proměnných. Těmi jsou výše dluhu sektoru veřejných institucí a výše nominálního hrubého domácího produktx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxoť je odvislá od vývoje ekonomiky. Protože aktivace povinnosti podle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je závislá na vzájemnéx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxo procentního poměru dluhu veřejných institucí vůči HDP pod hranici 55 % nemusí dojít po jednom roce aplikace rozpočtových opatření. Hranice tedy může xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxávných celků. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vedle toho neobsahuje ani žádné omezení, které by limitovalo (např. lhůtou) povinnost resxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x 15 odst. 1 písm. a) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti přitom považuje navrhovatelka za vágní a neurčité, a tedy nepředstavující dostatečnxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxvní viny. Zákonná omezení totiž budou dopadat na územní samosprávné celky bez ohledu na to, který subjekt nárůst dluhu způsobil. Navrhovatelka se protx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxém stavu spatřuje navrhovatelka popření ústavní garance majetkové samostatnosti územních samosprávných celků. Nelze zároveň přehlédnout, že omezxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxvou výši dluhu veřejných institucí.
19. Navrhovatelka doplňuje, že navrhovaným zrušením § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxx x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx Navrhovatelka upozorňuje, že povinnosti - snížit svůj dluh o 5 % z rozdílu mezi výší tohoto dluhu a 60 % průměru příjmů územního samosprávného celku za poxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxek takový dluh částečně splní (splatí). To předpokládá splnění dvou podmínek: existenci prostředků na úhradu dluhu a možnosti splatit dluh. Kalkulovxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx bude stanovena na deset let, nedisponuje obec či kraj možností přimět jejich majitele k předčasnému zpětnému prodeji (obdobně tomu bude u úvěrů, zápůjxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xamosprávného celku překročí k následujícímu rozvahovému dni hranici 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Pozastavení převodu xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx Uvedenou úpravu považuje navrhovatelka za kontraproduktivní, jelikož povede k dalšímu omezení schopnosti územního samosprávného celku plnit své zxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxvným celkům státem garantovány. Dané ustanovení a navazující § 6a až 6d zákona o rozpočtovém určení daní proto navrhovatelka označuje za zcela svévolxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxení rozsahu, v němž k pozastavení převodu podílu na výnosu daní dojde: čím vyšší zadlužení územního samosprávného celku, tím větší i rozsah pozastavenx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxstné pravé retroaktivity. Při posouzení průměru příjmů územního samosprávného celku se totiž vychází z průměru za poslední čtyři rozpočtové roky. Uvxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx samosprávné celky neměly důvod zvažovat poměr svých příjmů a dluhu v tomto období.
23. Navrhovatelka zdůrazňuje, že podle samotné důvodové zprávy k § xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxosu daní bylo nepochybně tíživé. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že průměrně by u obcí přesahujících stanovenou míru zadlužení výše pozastaveného podílx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx průměru. Některé obce tedy nemusí být ohroženy vůbec, jiné zcela zásadně. Příkladem může být obec Karle, mající dluh ve výši 450 % jejích příjmů (z důvodx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxení pozastavení převodu podílu na výnosu daní podle § 6c zákona o rozpočtovém určení daní, ta dle navrhovatelky nijak neodstraňuje neústavnost celé koxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhu výslovně ujednána. Jinak řečeno, k uvolnění pozastaveného daňového výnosu může dojít jedině tehdy, je-li dluh objektivně splatný. Územní samosprxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxd pro odnětí části dosud garantovaných příjmů územních samosprávných celků z důvodu, že by tyto příjmy mohly být použity za jiným účelem, než je úhrada dxxxxx
xxxx x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx 24/2017 Sb., jíž se zákon o rozpočtovém určení daní doplňuje o ustanovení § 6a až 6d, upravující pravidla pro pozastavení převodu podílu na výnosu daníx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xze alternativně uvažovat o zrušení § 6a až 6d přímo v zákoně o rozpočtovém určení daní. Ústavní soud ostatně již dříve xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)].
26. Co se týče ustanovení části čtrnácté čl. XIV novelizačního bodu 10 zákona č. 24/2017 Sb. - jímž sx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxhválit schodkový rozpočet i v případě aktivace opatření podle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti - jsou dle navrhovatelky dány xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx x
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxovatelky odporovat závazkům plynoucím pro Českou republiku z členství v Evropské unii. Ačkoliv je totiž podle důvodové zprávy zákon o pravidlech rozpxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxnice Rady 2011/85/EU"), uvedená směrnice nestanoví natolik konkrétní pravidla, jež by vyžadovala transpozicí právě formou přijetí napadené právní xxxxxxx
xxxx x
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxní § 14 písm. c), § 17 a § 18 odst. 2 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ustanovení § 6a až 6d zákona o rozpočtovém určení daní a uxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xřednostní projednání věci je dle navrhovatelky odůvodněn především účinky spojenými s aplikací § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, rexxx x xxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxx x. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud návrh na zahájení řízení Poslanecké sněmovně Parlamentu České repxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx Poslanecká sněmovna se prostřednictvím svého předsedy Jana Hamáčka ve svém vyjádření ze dne 13. dubna 2017 omezila na popis průběhu legislativního prxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxx x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xx x xxxxx xxxavního soudu vyjádřil prostřednictvím svého předsedy Milana Štěcha přípísem ze dne 11. dubna 2017. Předseda Senátu v něm uvedl, že projednání návrhů oxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx se přimlouvaly za přijetí obou návrhů. Žádný z přítomných senátorů nepodal ani návrh na schválení některého z návrhů.
IV. 3
Vyjádření vlády
32. Vlxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxna příslušná směrnice Rady 2011/85/EU. Z uvedené směrnice pro členské státy Evropské unie vyplývá povinnost přijmout číselná omezení pro provádění rxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, který tuto směrnici transponoval do svého vnitrostátního právního řádu. Podle směrnice Rady 2011/85/EU jsou členské státy povinny transponovat do xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx x
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnovení
33. K tvrzení navrhovatelky, že napadená právní úprava postrádá náležitý ústavní rámec, vláda poukázala na čl. 101 odst. 3 a 4 Ústavy. Z textu čxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxdy podává i z judikatury Ústavního soudu [zvláště z nálezů Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 34/02 ze dne 5. 2. 2003 (N 18/29 SbNU 141; 53/2003 Sb.), sp. zn. Pl. xx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx 15. 3. 2016 (N 42/80 SbNU 517; 239/2016 Sb.)]. Činnost územních samosprávných celků reguluje i platná právní úprava, např. obecní zřízení a krajské zřxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxá zákonná právní úprava dle vlády reguluje činnost územních samosprávných celků nejen formálním a procedurálním rámcem, ale i věcně.
34. Vláda odmítxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxcími předpisy, které jsou vydávány na základě čl. 101 odst. 4 Ústavy. To je i případ napadených ustanovení. Stanovení rámcových pravidel se nedotýká prxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx 11 Listiny tvrzenému navrhovatelkou vláda zdůraznila, že napadená ustanovení nepředstavují vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, ale jde x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx x
x xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xdpovědnosti
36. Ohledně uvedeného ustanovení vláda předně zdůraznila, že povinnost územního samosprávného celku sestavit vyrovnaný nebo přebytkxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxárního a sekundárního práva Evropské unie, které vládám členských států ukládají snížit dluh "sektoru vládních institucí" (dle zákona č. 23/2017 Sb. x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxelky ohledně dopadů úsporných opatření na hospodaření územních samosprávných celků označila vláda za zavádějící. Pokud obec není schopna vykonávat xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx nutnosti omezení nezbytných výdajů na činnosti a akce zajišťované xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxvila přesvědčení, že ustanovení § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxní rozpočtu územního samosprávného celku pro případ výjimečné rozpočtové situace sektoru veřejných institucí. Takový postup umožňuje čl. 101 odst. x xxxxxx x xxx x xxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxily by územní samosprávné celky negativní důsledky takové situace snížením mandatorních výdajů státu, omezením nejrůznějších transferů a dotací ze xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx Naopak, jejich rozpočty jsou se státním rozpočtem propojené. K tomu vláda dodala, že podle Českého statistického úřadu výše zadlužení sektoru veřejnxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxáhla 55 % HDP a že by územním samosprávným celkům vznikla povinnost podle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
40. K navrhovatelkxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxdené opatření je stanoveno s cílem nežádoucí stav sektoru veřejných institucí odstranit. Nelze však předem určit, jak dlouho takový stav potrvá, a omexxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxvé odpovědnosti vláda namítla, že navrhovatelka vytrhuje spojení "významné zhoršení ekonomického vývoje po dobu 24 měsíců" z kontextu a uvedený pojxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxincip kolektivní viny, vláda namítla, že územní samosprávné celky tvoří nedílnou součást sektoru veřejných institucí, a jejich hospodaření tudíž ovxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxých celků. Nezávislost územních samosprávných celků nelze chápat jako absolutní, neboť jsou součástí České republiky, podílejí se na jejích daňovýcx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxosprávné celky profitují z příznivého vývoje státního rozpočtu, měly by s ním být solidární v době, kdy se ekonomice nedaří. V situaci, kdy dluh sektoru xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx instituce by "škrtaly a šetřily", aniž by to územní samosprávné celky pocítily.
42. K tvrzení, že povinnosti dle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpoxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxání potřeb jeho občanů, vláda uvedla, že bez omezení zadlužování územních samosprávných celků by veškeré břímě snižování státního dluhu přešlo na stáxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx x
x xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxidlech rozpočtové odpovědnosti
43. Stanovení dluhového stropu územních samosprávných celků dle vlády nepostrádá ústavní základ. Podle Ústavy, Evxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xejména je-li účelem regulace veřejný zájem předcházet riziku zadluženosti a s tím spojené platební neschopnosti územních samosprávných celků. K tomx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxážně daňové příjmy (68,4 % příjmů) a přijaté transfery (17,9 % příjmů). Územní samosprávné celky tak hospodaří i s prostředky z jiných veřejných rozpočxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxočtové odpovědnosti a pozastavení převodu podílu výnosu daní podle § 17 odst. 3 téhož zákona nepředstavují nepřípustný zásah do majetkové autonomix xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxvaly své dluhy. Povinnost snížit dluh pak nevylučuje možnost dluhového financování investičních aktivit územních samosprávných celků, ale při určixx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xravidlech rozpočtové odpovědnosti nepředstavovalo žádný problém přibližně pro 93 % obcí.
45. Ustanovení § 17 odst. 2 zákona o pravidlech rozpočtovx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx podle § 17 odst. 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti představuje krajní řešení, k němuž je stát, resp. Ministerstvo financí, oprávněn na záxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx x x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xoliko pozastaven, nikoliv odňat.
46. Napadená ustanovení dle vlády nijak neomezují výši dluhu územních samosprávných celků, ale pouze stanoví, že v xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx územní samosprávné celky mají obecně dostatečné zdroje k realizaci investic (dle přílohy č. 1 k vyjádření vlády hospodařily obce v roce 2016 s výrazným xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
47. Ohledně tvrzené nemožnosti přimět věřitele územních samosprávných celků k předčasnému přijetí plnění (dluhu) vláda předně namítla, že se nelze xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxou uvedené dluhopisové financování výdajů na komunální úrovni je navíc dle vlády využíváno spíše zřídka. Vláda zmínila analýzu Ministerstva financí xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvíce, své dluhy mnohem vyšší částkou, než kterou by měly minimálně splácet podle § 17 odst. 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
48. Ve vztahx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxschopnosti plnit jejich závazky a případně k jejich ekonomické likvidaci, vláda odkázala na svoji předchozí argumentaci k § 17 odst. 2 a 3 zákona o pravxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxní jeho dluhu. Námitku navrhovatelky o absenci vazby mezi § 17 odst. 2 a 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vláda odmítla s tím, že vzájemná xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxovních institucí, a nelze proto hovořit o výpadku podstatného zdroje příjmů územních samosprávných celků. Napadená právní úprava navíc nijak nelimixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxch zdrojů nebo projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Pokud územní samosprávné celky nepřekročí stanovenou výši dluhu xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxonální, neboť výše postihuje přímo úměrná míře porušení nastavených pravidel. Vláda dále uvedla, že hodnota 60 % příjmů za poslední čtyři rozpočtové rxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx fiskálního pravidla spočívá v jeho univerzálnosti, neboť jde o pravidlo aplikovatelné na všechny územní samosprávné celky. Stejně univerzální je i mxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxnální. Vláda na základě zpracované analýzy (podle níž by výše pozastaveného podílu pouze v případě tří obcí přesahovala více než 10 % jejich celkových pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxtelky, že § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zakládá nepřípustnou pravou retroaktivitu. Připomenula, že Ministerstvo financí bude fxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx vytvořena. K příkladu navrhovatelky ohledně obce, jež si vzala půjčku na stavbu větrné elektrárny, vláda konstatuje, že daná obec splácí svůj dluh dvoxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx x
x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxe
51. Vláda nesdílí závěr navrhovatelky o tom, že napadená právní úprava je nadbytečná, protože směrnice Rady 2011/85/EU nestanoví způsob dosažení sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxch zemích Evropské unie, ale zároveň patří i k těm nejmírnějším.
IV. 3. 5
Závěrečný návrh vlády
52. Z výše uvedených důvodů vláda navrhla Ústavnímu xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxlila, že nevyužívá svého práva podle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., a nevstupuje do řízení v pozici xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxlka tvrzení vlády, že čl. 101 odst. 4 Ústavy představuje nezbytný ústavní rámec napadených ustanovení, označuje za porušení obecné zásady venire conxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx celkům, který měl být základem rozpočtové odpovědnosti obcí a krajů. Navrhovatelka v replice opakuje svoji stěžejní argumentaci, že čl. 101 odst. 4 Úsxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxava musí respektovat ústavní meze. V případě hospodaření územních samosprávných celků jsou těmito mezemi ústavně zaručená práva na hospodaření "podxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxjetkem, nejde o hospodaření podle vlastních pravidel ani podle vlastního rozpočtu. Pouze ústavodárce může svým rozhodnutím rozsah autonomie územníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxehlasování Senátu (čímž byla popřena jeho role ústavní pojistky).
56. Judikaturu Ústavního soudu, na niž poukázala vláda, považuje navrhovatelka zx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xouze na zákonné úrovni) bylo zasaženo do práva územních samosprávných celků na samosprávu a zda případně nebylo dotčeno postavení Senátu v rámci ústavxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxpouští, že podle čl. 101 odst. 4 Ústavy lze regulovat činnost územních samosprávných celků běžným zákonem, avšak zákonem může být územním samosprávnxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxodovat (což prý napadená ustanovení činí).
57. Právo územního samosprávného celku mít vlastní majetek ve smyslu čl. 101 odst. 3 Ústavy implikuje dle xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxiva, tak pasiva, jejichž přijímání napadená právní úprava za určitých podmínek omezuje, případně až vylučuje. Navrhovatelka odkazuje na nález Ústavxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx samosprávných celků. Zásah do práva rozhodovat o způsobu hospodaření s vlastním majetkem současně představuje zásah do práva vlastnit majetek ve smyxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxočet bez přívlastků, označuje navrhovatelka za nepřesné a chybné. Ustanovení čl. 101 odst. 3 Ústavy hovoří o právu hospodařit podle rozpočtu, což nenx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxtředky podle svého rozhodnutí, což se promítá do schváleného rozpočtu.
59. K samotným ustanovením § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpověxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxprávných celků značně bagatelizuje, tvrdí-li, že uvedené povinnosti budou územní samosprávné celky povinny plnit pouze v případě, kdy dluh sektoru vxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx. Navrhovatelka nesdílí ani přesvědčení vlády, že napadená ustanovení v sobě promítají požadavky plynoucí z unijního práva, neboť z unijní právní úprxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xodle navrhovatelky napadená ustanovení omezují majetkovou autonomii územních samosprávných celků, neboť při sestavování jejich rozpočtů bude nezxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx 499; 211/2003 Sb.)]. Navrhovatelka na půdorysu označeného nálezu Ústavního soudu shrnuje, že je odpovědností územních samosprávných celků, jak budxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxlky je také otázkou, zda omezení autonomie územních samosprávných celků při hospodaření s jejich majetkem je vůbec správným řešením případného deficxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx šetření totiž může snížit deficit, ale nemusí odstranit jeho příčinu. Tvrzení vlády, že aktivace úsporných opatření v dohledné době nehrozí, nepovažxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxručenou majetkovou autonomii územních samosprávných celků tyto nelze nutit k určitým konkrétním fiskálním opatřením pod hrozbou sankce. Zákonodárxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxzávislosti územních samosprávných celků, neboť zajištění jejich materiální existence, resp. jejího rozsahu ze strany státu, je věcí politického roxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx Tím by však eliminoval podstatu samosprávy jako takové.
62. Fiskální pravidlo prý také narušuje majetkovou autonomii územních samosprávných celkůx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxplnění fiskálního pravidla spočívá pouze v dočasném pozastavení příjmu podílu na výnosu daní, neboť tím charakter sankce (nutící subjekt chovat se urxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi územního samosprávného celku za vlastní hospodaření.
63. Navrhovatelka je nadále přesvědčena, že stanovení maximální horní hranice dluhu územníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx protože nestanovuje případné přechodné období, jímž by územním samosprávným celkům byla dána možnost bez rizika sankce pozastavení příjmu podílu na xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxvou.
64. Tvrzení vlády, že porušení fiskálního pravidla fakticky nic nezmění, neboť výplata pozastaveného výnosu daní může být územním samosprávnýx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxtě nuceném) splacení svých dluhů. Situace, kdy je např. splatnost dluhu odložena na základě dohody, navíc daná úprava nijak nereflektuje. O vhodnosti xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxady fiskálního pravidla nelze bagatelizovat tím, že u naprosté většiny územních samosprávných celků jeho aplikace nehrozí. Právo na samosprávu svědxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxou, zdali je dán důvod sankcionovat pouze některé z nich. Konečně k otázce intertemporálních účinků napadené právní úpravy navrhovatelka shrnuje, že xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xet minulých, tj. období, v němž vzniklou výši dluhu nemohou územní samosprávné celky jakkoliv ovlivnit.
65. Konečně k argumentu vlády, že zavedení prxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xž 25 preambule či z článků 12 a 13 směrnice Rady č. 2011/85/EU se nepodává, že by územní samosprávné celky měly být povinny dodržovat taková pravidla, jakx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx odmítá, neboť problém nespatřuje ve výkladu práva, ale v ústavní konformitě normotvorby, resp. ve využití neadekvátní formy vnitrostátního pramene xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxx1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve věci bez jeho nařízení.
VII.
Vlastní přezkum napadených zákonných ustanovenx
xxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxení. Tento návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a byl podán osobami k tomu oprávněnými. Současně Ústavní soud neshledal žádnx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxnce a ústavní konformity legislativního procesu
68. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se Ústavxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xejich obsah v souladu s ústavními zákony. Ústavní soud proto ověřil průběh procesu přijímání těchto zákonů. Vyšel přitom z vyjádření předložených Posxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxěmovních a senátních tisků, volně dostupných na webových stránkách http://www.psp.cz a http://www.senat.cz).
69. Návrh zákona o pravidlech rozpoxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx sněmovna návrh zákona schválila ve třetím čtení dne 19. října 2016 na své 50. schůzi (usnesení č. 1380), kdy pro něj hlasovalo 101 ze 169 přítomných poslaxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxstopadu 2016 na své 2. schůzi (usnesení č. 33). Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 63 senátorů, 4 senátoři se zdrželi hlasování. Poslanecká sněmovna dne 17x xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxti a 5 se zdrželo hlasování. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 19. ledna 2017 a podepsán jím byl dne 23. ledna 2017. Vyhlášen ve Sbírce záxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx odpovědnosti (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 413/0), byl rozeslán poslancům dne 25. února 2015. Poslanecká sněmoxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x6 bylo proti a 55 se hlasování zdrželo.
71. Senát projednal a zamítl návrh zákona (Senát, 11. funkční období, 2016-2018, senátní tisk 350/0) dne 30. lisxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxe 17. ledna 2017 na své 54. schůzi setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 1522). Pro hlasovalo 103 ze 157 přítomných poslanců, 50 bylo xxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xe Sbírce zákonů byl dne 6. února 2017 v částce 8 pod č. 24/2017 Sb.
74. Ústavní soud konstatuje, že zákony č. 23/2017 Sb. a č. 24/2017 Sb. byly přijaty a vyxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxtí nadpoloviční většina všech poslanců (čl. 47 odst. 1 věta druhá Ústavy).
75. Ústavní soud se dále v rámci posuzování ústavnosti procesu přijetí a vydxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx1/0), jenž nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat (Poslanecká sněmovna návrh ústavního zákona zamítla ve třetím čtení dne 19. října 2016 na své 50. schůzix xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx nebyl přijat ústavní zákon, který by představoval základ rozpočtové odpovědnosti obcí a krajů na ústavní úrovni, je prý třeba považovat na něj navazujxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xešil ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 59/2000 ze dne 20. 6. 2001 (N 90/22 SbNU 249; 278/2001 Sb.), kde se zabýval návrhem na zrušení (mimo jiné) ustanovení § 2 odxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxat cenovou stabilitu. Napadené ustanovení bylo přijato za situace, kdy měl být současně novelizován čl. 98 Ústavy, který doposud stanovil, že hlavním xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxx x xxtě první zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance). Návrh ústavního zákona novelizující čl. 98 Ústavy nebyl přijat, zákon č. 442/2000 Sb., kterým se xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxh předpisů, však přesto přijat byl. Ústavní soud v označeném nálezu dospěl k jednoznačnému závěru, že "cestou obyčejného zákona dochází k omezení rozsxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxování ústavních zákonů (čl. 9 odst. 1 a čl. 39 odst. 4 Ústavy), stejně jako z hlediska samotného čl. 98 odst. 1 Ústavy nepřijatelný". Zároveň Ústavní soxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxí odporovat právnímu předpisu vyšší právní síly. Přiměřeně lze na tomto místě poukázat i na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 7xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, za situace, xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxečné částečně odlišné stanovisko soudců J. Malenovského, V. Ševčíka a P. Varvařovského k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/02).
77. Ústavní soud si je vědom toho, xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxovala v hlasování o návrzích zákonů, které byly přijaty pod č. 23/2017 Sb. a č. 24/2017 Sb., se přinejmenším prima vista může nabízet závěr o protiústavxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxní otázky, zda nepřijetím návrhu ústavního zákona se napadená ustanovení skutečně dostala do konfliktu s ústavním pořádkem České republiky, což by znxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxplnění ústavního pořádku o další samostatně stojící ústavní zákon, upravující rozpočtovou odpovědnost jako nový předmět ústavní regulace. V takovéx xxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxtérií před zásahy obyčejného zákonodárce, tedy postupem pouze podle čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy, nikoli podle čl. 39 odst. 4 Ústavy. V posuzované věci k přixxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, se dostala do rozporu s jeho nezměněnou podobou. Odpověď je třeba hledat při výkladu - v tomto směru zcela esenciálního - čl. 101 odst. 3 Ústavy (jako toxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxmosprávných celků mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Došel-li by Ústavní soud výkladem čl. 101 odst. 3 Ústavy k závěru, že souxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu způsobem, jakým tak činí napadená zákonná ustanovení, bude deficit představovaný nepřijetím ústavního zákona implikovat závěr o protiústavnosti xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxají napadená zákonná ustanovení ústavní základ, je proto třeba hledat ve výkladu dotčených ustanovení ústavního pořádku České republiky. Jedině tak xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx rozpočtovou odpovědnost obcí a krajů.
79. Ústavní soud proto přistoupil k posouzení věcného souladu napadených ustanovení s ústavním pořádkem [čl. xx x xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxjí zásah do práva územních samosprávných celků na samosprávu ve smyslu čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 Ústavy, případně zásah do vlastnického práxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxerého z uvedených ústavních práv, musí posoudit, zda tímto zásahem nedochází ke změně Ústavy, případně ke změně podstatných náležitostí demokratickxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxplňována pouze ústavními zákony. Současně by přicházelo v úvahu i posouzení, zda daná změna Ústavy není v rozporu s čl. 9 odst. 2 Ústavy, vyjadřujícím nxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxch náležitostí demokratického právního státu, musí zkoumat, zda takový zásah obstojí v testu proporcionality. Dojde-li Ústavní soud k závěru, že nenx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xrgumentace navrhovatelky je vybudována předně na námitce absence ústavního základu pro omezení práva územních samosprávných celků na samosprávu a nx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx x
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxrávu a k právu mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu
82. Právo územních samosprávných celků na samosprávu je v obecné rovině zaručxxx xxx x x xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xýrazem práva a schopnosti místních orgánů v mezích daných zákonem, v rámci své odpovědnosti a v zájmu místního obyvatelstva regulovat a řídit část veřexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxx xx; 28/1999 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxy moci a z hlediska ústavního pořádku za jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy (srov. PODHRÁZKÝx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx, s. 140-141).
83. Nezbytným předpokladem pro zajištění plnohodnotné realizace práva územních samosprávných celků na samosprávu je zakotvení jejixx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxporace, a počítá s tím, že samosprávné subjekty mají vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu (čl. 101 odst. 3 Ústavy) [viz nález sp. zn. Pl. xx xxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxsí mít reálnou možnost záležitosti a otázky místního významu, a to i ty, jež pro svou povahu přesahují regionální rámec a o nichž rozhoduje ve své samostaxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x regionální úrovni a toliko odpovědností k voliči a na základě zákonného a ústavního rámce je samospráva ve svém konkrétním projevu posléze limitována xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí svých zastupitelských orgánů - možnost svobodně se rozhodnout, jakým způsobem naloží s finančními prostředky, jimiž jsou pro plnění úkolů samospráxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.)].
85. V tomto směru se odborná literatura shoduje na závěru, že jedním ze základních znaků vymezuxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdle vlastního rozpočtu. Ustanovení čl. 101 odst. 3 Ústavy je z hlediska reálných možností územních samosprávných celků vykonávat právo na samosprávx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xom, že vylučuje přijetí zákona, který by upřel územnímu samosprávnému celku právo na majetek a hospodaření podle vlastního rozpočtu. Uvedené ustanovxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxařit podle vlastního rozpočtu (viz HENDRYCH, D., KAMLACH, M., SYLLA, M., SYLLOVÁ, J., SVOBODA, C., ZÁŘECKÝ, P., ZOULÍK, F. Ústava České republiky. Komxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxastního rozpočtu. Dané právo garantuje obcím a krajům majetkovou autonomii jednak v tom smyslu, že mohou vlastnit majetek, a jsou tedy subjekty vlastnxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx územním samosprávným celkům způsobilost být účastníkem majetkoprávních vztahů, nabývat do svého výlučného vlastnictví majetek a nakládat s ním ve sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxtek a hospodařit dle vlastního rozpočtu je majetková autonomie ve smyslu nezávislého rozpočtového hospodaření. Nezávislost rozpočtového hospodařxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxých rozpočtů postupují samostatně a stejně tak i na základě sestavených a schválených rozpočtů samy a na vlastní odpovědnost hospodaří.
87. Jinými slxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxí subjektu způsobilého s nabytým majetkem nakládat na základě vlastního a předchozího ekonomického uvážení (postavení hospodáře).
88. Z obou těchtx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxemního samosprávného celku jakožto veřejnoprávní korporace, jejímž úkolem je v zájmu místního obyvatelstva regulovat a řídit část veřejných záležixxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxm je do značné míry limitována jeho volnost při nakládání s tímto majetkem. Obdobně je územní samosprávný celek limitován jakožto hospodář, neboť při sxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxího obyvatelstva.
89. Ustanovení čl. 101 odst. 3 Ústavy proto obcím a krajům garantuje postavení vlastníka a postavení hospodáře, avšak - a to je z hlexxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xři samotném nakládání se svým majetkem a při tvorbě vlastního rozpočtu limitovány svým postavením jakožto veřejnoprávních korporací.
90. Vedle vnixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxazků České republiky, jmenovitě z Evropské charty místní samosprávy, sjednané dne 15. října 1985, jež vstoupila v účinnost pro Českou republiku dne 1. xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xednotlivců, nýbrž společenství občanů, zakládá kolektivní práva. Z toho vyplývají zvláštnosti jejího výkladu a aplikace. Pravidla jí vyjádřená, ktxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxastnostmi, které má samospráva smluvní strany vykazovat, resp. právy, jež má požívat. Smluvní strany mají povinnost zaručit své územní samosprávě urxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxvní úpravou, která zajisté představuje meze, ve kterých se územní samospráva bude pohybovat (nález sp. zn. Pl. ÚS 34/02).
92. Ustanovení čl. 3 odst. 1 Cxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx upravovat a spravovat podstatou část věcí veřejných". Podle čl. 4 odst. 1 Charty platí, že "základní pravomoci a odpovědnost místních společenství sxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxnkrétními účely". Z hlediska práva územních samosprávných celků - hospodařit s vlastním majetkem a podle vlastního rozpočtu - je stěžejním čl. 9 odst. x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxou v rámci svých pravomocí volně nakládat".
93. Na tomto základu lze uzavřít, že právo hospodařit s vlastním majetkem a podle vlastního rozpočtu je imaxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxmosprávné celky budou plnit své úkoly bez garance nezbytného majetkového základu a bez možnosti svobodně rozhodovat o tom, jak s tímto majetkovým záklxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxem a podle vlastního rozpočtu, je třeba poukázat i na jeho meze, přičemž tyto jsou určovány možnostmi ingerence do daného práva ze strany moci zákonodárxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu dle čl. xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xYCHETSKÝ, P., LANGÁŠEK, T., HERC, T., MLSNA, P. a kol. Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx proto třeba hledat v rozhodovací praxi Ústavního soudu, která v této oblasti prošla dílčím vývojem. Počáteční výklad přijatý Ústavním soudem v tomto sxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxřené právo na samosprávu nesmí být zákonodárcem vyprázdněno, je však jisté, že zákonodárce má široký prostor pro určení záležitostí, jež je nejlépe spxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxkatura Ústavního soudu při vymezení obsahu práva na samosprávu vychází z teze, že s ohledem na ústavní garance uvedeného práva není možné vycházet při jxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xemůže obsah ústavně garantovaného práva na územní samosprávu vyprázdnit či fakticky eliminovat [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 56/10 ze dne 7. 9. 2011 (N 151/62 Sxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxávané věci. Ustanovení čl. 101 odst. 3 Ústavy představuje základ práva územních samosprávných celků mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastníhx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxtatou samotného ústavně garantovaného práva, již nesmí ohrozit. V tomto směru vystupuje do popředí interpretační role Ústavního soudu, který je povoxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx majetkem se ještě nachází v rámci vymezeném ústavním pořádkem, a která jej naopak narušuje v takové míře, že vede k jeho faktickému vyprázdnění či elimixxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx samosprávu. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem (čl. xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxem na ústavní základ práva na samosprávu - obstát v testu proporcionality [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ze dne 2. 4. 2013 (N 49/69 SbNU 31; 112/2013 Sb.)]x
xxxx xx x
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxprávných celků mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu úzce souvisí s ústavně zaručenou ochranou vlastnického práva zakotvenou v čxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxé považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut, což v souvislosti x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxze ve všem ztotožňovat s obchodními korporacemi podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacíchxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxžívá stejné zákonné ochrany jako vlastnické právo jakéhokoliv jiného vlastníka, nemohou územní samosprávné celky se svým vlastnictvím nakládat zcexx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xi § 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), což je dáno povahou územních samosprávných celků jakožto územních společenství občanů sprxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh celků částečně odvislé od státního rozpočtu (podíl na výnosu daní, přímé transfery ze státního rozpočtu). Prostředky, s nimiž tedy územní samosprávxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx územní samosprávné celky zavazuje (čl. 11 odst. 3 Listiny) v tom směru, že při jeho výkonu musí dbát ochrany zájmů svého obyvatelstva, neboť právě za účexxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xvým majetkem hospodárně, odpovědně a v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře. Hospodaření obcí s jejich majetkem ergo musí mít (s ohledem na charxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxádat (ius disponendi). Tomu odpovídá i znění čl. 1 Dodatkového protokolu in fine, z něhož plyne možnost států přijímat zákony (považují-li to za nezbytxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxavy s ústavním pořádkem.
VII. 4
Meritorní přezkum napadených zákonných ustanovení
VII. 4. 1
Podstata napadených zákonných ustanovení
102. xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxučástí tzv. dluhové brzdy, představující soubor opatření, jež se uplatní v případě kvalifikovaného zhoršení dluhu sektoru veřejných institucí (vymxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxncí. Předmětná ustanovení ve svém důsledku nezapovídají územním samosprávným celkům hospodařit s vlastním majetkem, neodnímají jim ani právo hospoxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xředpokládané návětím § 14 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ustanovení § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů přxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxt. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto zpřísněné podmínky se uplatní pouze v sitxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xozpočtů podmiňuje schválení schodkového rozpočtu územního samosprávného celku předně tím, že schodek bude možno uhradit finančními prostředky z mxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jež platí obecně [tedy i pokud nedojde k uplatnění opatření podle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpoxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xodmiňující schválení schodkového rozpočtu, u něhož xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxvého schodku z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. V ostatních případech, tedy nevznikl-li schodek z důvoxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxé uhradit některým z vyjmenovaných zdrojů. Ustanovení § 18 odst. 2 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zakotvuje vedení seznamu územních saxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxje tzv. dluhový strop pro rozpočty územních samosprávných celků a na něj navazující komplexní rozpočtové pravidlo, jehož podstatou je v zájmu zajištěxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxí mechanismy obsažené v § 17 odst. 2 a 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, které mají za cíl přimět územní samosprávný celek k postupnému snixxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxh o částku určenou podle § 17 odst. 2 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a současně výše jeho dluhu přesahuje hranici určenou podle § 17 odst. 1 xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxsti na ustanovení § 17 odst. 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví podrobnosti pozastavení převodu podílu na výnosu daní, možnost zrxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xádost.
105. Ústavní soud naznal, že ustanovení § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve spojení s § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxt podle vlastního rozpočtu, jakož i do práva na ochranu vlastnictví a na pokojné užívání majetku. Oproti dosavadní právní úpravě totiž tato ustanovení xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxhopisů územního samosprávného celku, vznikem takového schodku z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Ustxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
106. Obdobně ustanovení § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve spojení s § 6a až 6d zákona o rozpočtovém určení daní kvalifikoval Ústavnx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x následky jejich nedodržení, jež jsou způsobilé ovlivnit hospodaření územních samosprávných celků jako takové, a tím i jejich schopnost zajišťovat sxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxské unie
107. Ústavní soud považuje za nezbytné připomenout i nadnárodní základ pravidel rozpočtové odpovědnosti ve vztahu k rozpočtovému hospodařxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxž se uplatní pro všechny členské státy bez ohledu na jejich členství v eurozóně, stanoví způsoby postupu při nadměrném schodku ve smyslu čl. 126 SFEU. Usxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxr veřejného dluhu k HDP. Podle čl. 1 bodu 2 nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připoxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxcí".
108. S požadavky primárního práva Evropské unie je spjata směrnice Rady 2011/85/EU. Bod 24 preambule uvádí, že s ohledem na odlišnou míru fiskálnx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xozsah povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích bude náležitým způsobem vztažen na všechny subsektory sektoru vládnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik a nařízením Rady č. 1467/97 o urychlení x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx jejich rychlému odstranění a stanovit související prevenční a varovné mechanismy.
109. Ustanovení čl. 5 směrnice Rady 2011/85/EU (mimo jiné) v návaxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxjí soulad s jeho povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky vyplývajícími ze SFEU, a to ve víceletém rámci pro sektor vládních institucí jako celek.
11xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx další pravidla pro zpřísnění rozpočtové kázně. Česká republika dosud smluvní stranou Fiskálního paktu není.
111. Vycházeje ze zřetelně formulovanxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxení napadených ustanovení nebude odporovat závazkům plynoucím pro Českou republiku ze členství v Evropské unii. Právě naopak, z unijního práva jednoxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxniku nadměrného schodku veřejných financí a dalšímu narůstání dluhu sektoru veřejných institucí. Volba vhodného prostředkuje v gesci jednotlivých xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxx xvoje rozhodnutí Ústavní soud zpracoval přehled právní úpravy rozpočtové odpovědnosti územních samosprávných celků v ostatních členských státech Exxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxtů (federální uspořádání, různé formy vyšších územních samosprávných celků), rozdílné způsoby financování samosprávných celků (rozličný poměr mexx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxvy rozpočtových pravidel, která je mnohde roztříštěna do řady právních předpisů.
113. Na ústavní úrovni je rozpočtová odpovědnost územních samosprxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi přijalo Slovensko v podobě ústavního zákona č. 493/2011 Z.z., o rozpočtovej zodpovednosti, přičemž z hlediska obsahuje slovenská úprava značně podxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa vylučuje) schodkového hospodaření obcí a krajů. Zároveň zavádí i dluhový strop pro hospodaření obcí a krajů, jehož překročení sankcionuje uložením xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, uzavřeného mezi federací, společenstvím a regiony (vyšší jednotky územní samosprávy) a jejich komisemi. Z předmětné dohody plyne závazek všech strxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xejich rozdělení mezi strany dohody. Rakouská ústava stanoví obcím povinnost při vedení jejich rozpočtů sledovat zajištění hospodářské rovnováhy a sxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxx x xxxxtních státech jsou na ústavní úrovni formulována toliko obecná pravidla vyrovnaného rozpočtového hospodaření (Německo, Maďarsko), která však na úzxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx x xraje (Německo), k čemuž dle zprávy německého Spolkového ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 v současnosti již dochází. Italské ústavní právo naopxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxhové brzdy - mající dopady i na hospodaření územních samospráv - zakotvuje na zákonné úrovni ze zkoumaných zemí pouze Polsko. Polská právní úprava zaváxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxkročí 60 %, nesmí místní samosprávy schválit schodkový rozpočet.
116. Dánsko, Maďarsko a Estonsko stanoví na zákonné úrovni dluhové stropy pro hospoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx stropy. V případě nedodržení těchto pravidel jsou schodky v rozpočtech odečteny z příspěvků ze státního rozpočtu na následující rok. Maďarská právní xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xravidla lze územním samosprávným celkům uložit pokutu. Dluhový strop stanoví pro hospodaření územních samospráv i estonská právní úprava, přičemž jxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx.
117. Dílčí povinnosti ve vztahu k rozpočtovému hospodaření územních samosprávných celků (na rozdíl od komplexnější úpravy popsané shora) však staxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxat své rozpočty tak, aby příjmy převyšovaly výdaje. V případě schodku jsou povinny jej kompenzovat v nejbližších třech letech, avšak bez jakékoliv sanxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x případě porušení tohoto principu sankcionovat samotné územní samosprávy. Obdobně zapovídá schodkové hospodaření i italská právní úprava, která k nxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx požadavek, aby rozpočty územních samosprávných celků byly přijímány jako vyrovnané, přičemž v případě porušení rozpočtové rovnováhy se uplatní komxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxy, starosty). Jmenovitě jde o Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Bulharsko a Belgii. Samotná úprava rozpočtových pravidel je v těchto zemích ale značně odxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxzdy a stropy, jakož i mechanismy zajišťující jejich dodržování) je v jednotlivých členských státech Evropské unie značně rozdílná. Řada členských stxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxí spíše odvozeně s ohledem na vzájemnou propojenost státního rozpočtu a rozpočtů místních samospráv. Významným prvkem jsou v tomto ohledu vnitrostátxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxního práva (Německo). Porušení povinností plynoucích z těchto dohod je sankcionováno buďto přímo v podobě - za určitých podmínek vratné - pokuty (Rakoxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx brzdy zakotvující závazek vyrovnaných obecních rozpočtů v městských stanovách či obecních řádech (Jena, Düsseldorf, Mannheim, Drážďany).
VII. xx x
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxavní soud ve světle metodologie nastíněné již v bodu 78 tohoto nálezu posoudí, zda shora popsané zásahy představují změnu ústavně zaručeného práva úzexxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtu (čl. 101 odst. 3 Ústavy) ve smyslu čl. 9 odst. 1 Ústavy. Zjistí-li Ústavní soud, že napadená ustanovení nepředstavují změnu Ústavy, přistoupí ke zkouxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xajetkem a podle vlastního rozpočtu je imanentní součástí práva na samosprávu. Podstatou práva obsaženého v čl. 101 odst. 3 Ústavy jsou ústavní garancx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xozpočtového hospodaření, tj. rozhodování o nakládání s vlastním majetkem na základě vlastního rozpočtu sestaveného a schváleného jejich vlastními xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx i o dispozicích s jeho majetkem je především výsledkem politického rozhodnutí (čl. 6 Ústavy), neboť se děje na úrovni zastupitelstva, reprezentujícíxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx vlastního rozpočtu (a tedy i práva na samosprávu) nemají vliv. Uvedená ustanovení nezapovídají územním samosprávným celkům mít vlastní majetek (nevxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxly pod zvláštní rozpočtovou kapitolu státního rozpočtu). Napadená ustanovení sice zasahují do uvedeného práva tím, že stanoví přísnější podmínky scxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xospodařit dle vlastního rozpočtu se však nedotýkají. Územní samosprávné celky jsou i nadále subjekty vlastnického práva a jejich hospodaření má podoxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxnomie rozhodování územních samosprávných celků, když stanovují nová závazná pravidla pro nakládání s majetkem obcí a krajů, která mají zamezit jejicx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxovaného práva mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu.
121. Jinými slovy, prostřednictvím napadených ustanovení nedochází k vypxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xozpočtu, jakožto součásti práva na samosprávu. Ústavní soud proto shledal, že napadená ustanovení nepředstavují změnu Ústavy ve smyslu čl. 9 odst. 1 xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xtázku má přitom význam i z hlediska stěžejní námitky navrhovatelky, totiž že napadená ustanovení postrádají nezbytný ústavněprávní základ. Ústavní xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxípadě nebyla splněna ústavně předepsaná procedura - by byl dán až tehdy, pokud by vylučoval územní samosprávné celky z vlastnických vztahů anebo pokud xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxuzované věci nejde, a Ústavní soud proto námitku absence ústavněprávního základu napadených ustanovení nemohl přijmout jako relevantní. Pro ilustrxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx navrhovatelky, že přijetím zákona č. 23/2017 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb. došlo k popření role Senátu jako ústavní pojistky. Proces přijetí těchto zákxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx se hospodaření územních samosprávných celků, resp. že právní úprava před přijetím napadených ustanovení obsahovala toliko normy formálního a procexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzpočtů, ve znění do 20. února 2017, [tedy před nabytím účinnosti zákona č. 24/2017 Sb., jímž byl do uvedeného ustanovení včleněn nový odstavec 6 navazujxxx xx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů přitom platí, že rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebyxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx let. Podle odstavce 5 téhož ustanovení pak platí, že rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními pxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxího samosprávného celku. Ustanovení § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (ve znění zákona č. 24/2017 Sb.) nad rámec výše uvexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xzemního samosprávného celku schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
124. Jinými slovy, právní úprava i před přijetím zákona č. 24/2017 Sb. staxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxočtů. Schodkové hospodaření bylo již před přijetím napadených ustanovení vnímáno jako výjimka z obecného pravidla vyrovnaného rozpočtového hospodxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
125. Poukazuje-li navrhovatelka na § 38 obecního zřízení a § 17 krajského zřízení, je třeba přisvědčit jejímu tvrzení, že tato ustanovení obsahují poxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxtkem), ale neobsahují určité pevné pravidlo, jako je tomu v případě nyní napadených ustanovení. Ustanovení § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpověxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxku, po jejímž překročení nastupují povinnosti, jež mají za cíl dluh snížit. Předchozí právní úprava nijak výslovně neomezovala výši dluhu územního saxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxedené však není na překážku samotnému přijetí takového pravidla, přičemž ústavní základ pro přijetí takové úpravy představuje čl. 101 odst. 3 Ústavy.
xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxch rozpočtů nepředstavuje ustanovení § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve spojení s § 6a až 6d zákona o rozpočtovém určení daní pouze xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx V tomto směruje nezbytné poukázat na čl. 1 Dodatkového protokolu in fine, z něhož plyne možnost států přijímat zákony (považují-li to za nezbytné) upraxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxní základ pro přijetí napadených ustanovení.
127. K tvrzení navrhovatelky, že stanovení pravidel hospodaření územních samosprávných celků je v rozxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x Ústavy koresponduje toliko právo územních samosprávných celků "mít vlastní majetek" a s tímto majetkem "hospodařit dle vlastního rozpočtu". Na jedxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxmosprávné celky při svém hospodaření dodržovat. Pravidla omezující schodkové hospodaření či zakotvující pevnou hranici zadlužení územních samospxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxovat. Tím není popřeno svobodné rozhodování územních samosprávných celků o nakládání s jejich majetkem, ale je akcentován požadavek hospodárného, rxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxatelky souvisí i námitka porušení čl. 11 odst. 1 Listiny, spočívající v tom, že napadená ustanovení omezují možnost územních samosprávných celků naklxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvení je omezeno dispoziční oprávnění územních samosprávných celků nakládat s jejich majetkem. Je však nutno testovat, zda takové omezení, jehož přípxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní ve spojení s majetkem územních samosprávných celků není výjimečné, jak je zřejmé z § 38 odst. 3 obecního zřízení či § 17 odst. 3 krajského zřízení. Odkxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí § 19 odst. 1 krajského zřízení ve znění do 6. září 2002, podle níž se kraje staly vlastníky určitého majetku, avšak stát si mohl vyhradit stanovení podmxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxanovení krajského zřízení neposkytovalo jeho adresátům (krajům) dostatečnou ochranu před svévolí či libovůlí ze strany státu. Nyní napadená ustanxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxé dotváření ze strany dalších orgánů státu (jako tomu bylo v případě ustanovení § 19 odst. 1 krajského zřízení ve znění do 6. září 2002) není přípustné, nxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xepřijetí návrhu ústavního zákona vytýká vládě, jakožto předkladatele zákonů, jejichž součástí jsou napadená ustanovení, že nejprve předložila návxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx 101 odst. 4 Ústavy. Ústavní soud na jednu stranu chápe námitku navrhovatelky, současně však musí konstatovat, že přijetí návrhu ústavního zákona by v txxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdle vlastního rozpočtu), nepředstavovalo však nezbytný předpoklad pro přijetí napadených ustanovení. Ústavní rámec umožňující přijetí úpravy nezxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxst. 3 ve spojení s čl. 104 odst. 1 Ústavy, respektive - z hlediska zásahu do práva na pokojné užívání majetku - xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxírá, že ústavní rámec pro zásah do práva územních samosprávných celků mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního majetku je dán samotným minimálxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx x
xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxvání veřejnoprávních zásahů do soukromoprávní sféry a při zkoumání, zda zákonodárce skutečně dosáhl spravedlivé rovnováhy mezi soupeřícími zájmy, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xxx xxx xxxx xx xxxx SbNU 57; 214/1994 Sb.). Jeho podstata spočívá v postupném zkoumání tří dílčích kritérií. Prvním kritériem je vhodnost, tj. odpověď na otázku, zdali inxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxovnávání legislativního prostředku omezujícího základní právo, resp. svobodu s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx sledovaný legitimní cíl. Opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která přináší xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxnováhy mezi zásahem do práva na samosprávu a prosazením veřejného zájmu, který se s tímto právem ocitá v kolizi (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13, body 34-3xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxmosprávných celků. Právo na samosprávu podle uvedeného článku Ústavy reflektuje skutečnost, že územní samospráva "není pouhým výtvorem ústavodárxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx. výsledkem přirozeného vývoje" (FILIP, J. Ústavní právo České republiky: základní pojmy a instituty, ústavní základy ČR. Brno: Václav Klemm, 2011, sx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxhované státní moci) vyjít ze širšího přezkumu (viz též níže sub 133), jejž poskytuje právě test proporcionality (stejný postup volí např. i německý Spoxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxtovanou).
133. Cílem zákona č. 23/2017 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb. je úprava pravidel rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí skrze zakotvení xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx budou postupovat transparentně, účelně, hospodárně a efektivně, a dosáhnout takové výše dluhu veřejných institucí, která nenarušuje dlouhodobě udxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xstanovením, jejichž proporcionalita je Ústavním soudem nyní hodnocena.
134. Předpokladem posouzení prvního z kritérií testu proporcionality - krxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxo napadenou právní úpravou Ústavní soud uvádí, že dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí představuje zcela oprávněný požadavek, jehož původ jx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxo Protokolu č. 12, jež ukládají členským státům vyvarovat se nadměrného schodku veřejných financí, včetně financí místních samospráv. Sekundární prxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxch rámcích bude náležitým způsobem vztažen na všechny subsektory sektoru vládních institucí, tj. i na územní samosprávné celky (místní samosprávy).
xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxř., že vyrovnaný rozpočet nemusí být vždy ku prospěchu, ale naopak v případě ekonomické recese, případně kvalifikovaného nárůstu výše dluhu sektoru vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxodobý a udržitelný rozvoj ... není prostředkem, který by nás k tomuto cíli zavedl" (ŠÍMA, J. Mýtus prospěšnosti vyrovnaného rozpočtu. In: ŠIMÍČEK, V. a xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, který je třeba řešit ex ante a přímo u zdroje, nikoliv ex post a na legislativní úrovni (srov. BLAŽEK, J. Rozpočtová nerovnováha v ekonomické teorii. Inx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xohoto cíle - stanovení systému postupně se aktivujících dluhových brzd - je vnímán skepticky (KŘEPELKA, F. Čas dluhových brzd v Evropské unii. In: ŠIMÍxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxočtovému hospodaření státu a je otázkou, do jaké míry je lze (bez dalšího) přenést i vůči rozpočtovému hospodaření územních samosprávných celků. Neplxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx vůči svému obyvatelstvu plní, lze jen stěží srovnávat (obrana, hospodářská politika, zaměstnanost, sociální zabezpečení, zvláště důchody či výstaxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxěru tak do popředí vystupuje důvodnost deficitního rozpočtového hospodaření v určitých situacích. Prosté tvrzení, že existence deficitního rozpočxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx že přemíra deficitního hospodaření představuje systémové riziko, jemuž je třeba čelit jak na místní, tak na národní úrovni. Takovému závěru odpovídá x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtové hospodaření nepředstavuje jediný cíl napadené právní úpravy; nepředstavuje dokonce ani její cíl samotný. Cílem napadené právní úpravy je - a to i xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxbě udržitelný stav veřejných financí. Jinými slovy, napadená právní úprava obsahově navazující na návrh ústavního zákona se ani tak netýká veřejných xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxno: Masarykova univerzita, 2014, s. 61). Napadená právní úprava zároveň stanovuje požadavek hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxry dluhů se tato schopnost vytrácí a nastupuje pouze splácení dluhu dalším dluhem. V posuzované věci vlastně nejde o zakotvení požadavku vyrovnaného rxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxna o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů], nýbrž o zajištění dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí.
138. Dle Ústavního soudu je uvxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xchrany.
139. Ustanovení § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ustanovení § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdla pro schodkové hospodaření územních samosprávných celků (s obdobnou úpravou se lze setkat v Polské republice či ve Slovenské republice). Obce a kraxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xíra jejich zadlužení tedy přispívá k růstu nebo snížení celkové výše dluhu sektoru veřejných institucí. Stanovením striktnějších podmínek schodkovxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxt. 2 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti pak stanoví jeden z následků nedodržení pravidel schodkového hospodaření územních samosprávných xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xravidlo dle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ústavní soud si je vědom skutečnosti, že takový následek může představovat i zásxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx se lze setkat nejen u nás, ale též např. ve slovenské, dánské, maďarské, estonské, švédské, finské či italské právní úpravě. Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx dodržování rozpočtového pravidla. Rovněž s tímto mechanismem se lze setkat i v jiných evropských zemích, např. v Dánsku, Maďarsku nebo Estonsku. Systxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx x xxx xxxxu, aby snížily svůj dluh pod stanovený dluhový strop a popřípadě snižovaly svůj dluh způsobem stanoveným v § 17 odst. 2 zákona o pravidlech rozpočtové odxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxorcionality spočívá ve zkoumání, zda zákonodárce nemohl zvolit řešení, které by bylo vůči dotčeným právům šetrnější. Z porovnání s rozpočtovými pravxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx. První je zachování aplikace stávajících pravidel pro schodkové hospodaření územních samosprávných celků obsažených v § 4 odst. 5 zákona č. 250/2000 xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxaného schodku rozpočtu prostřednictvím smluvně zabezpečené půjčky, úvěru nebo příjmu z prodeje komunálních dluhopisů spočívajícího ve vázanosti nx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxují schodkové hospodaření obcí a krajů; v případě řady členských států však platí obecný požadavek vyrovnanosti rozpočtů územních samosprávných celxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, by k obnově žádoucího stavu veřejných financí nemuselo dojít, neboť územní samosprávné xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx institucí. Naproti tomu zúžení omezení zakotveného ve druhé větě téhož ustanovení by zjevně také postrádalo svůj smysl, neboť vázanost financování vxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxch z rozpočtu Evropské unie představuje jediné omezení oproti standardním pravidlům schodkového hospodaření územních samosprávných celků. Uvedenx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xěchto výjimek je očividně umožnit dotčeným jednotkám efektivní fungování i po spuštění opatření dle § 14 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnostix xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxého cíle ve smyslu obnovy dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí (přispěním ke snížení výše dluhu sektoru veřejných institucí ze strany úzexxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxusí nezbytně dojít k zlepšení stavu veřejných financí, neboť tato námitka vychází z (nesprávné) premisy, že napadená právní úprava neumožňuje další vxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi má Ústavní soud za to, že uvedený následek porušení povinnosti přijímat schodkový rozpočet pouze za podmínek daných v § 4 odst. 6 zákona o rozpočtovýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxávných celků, a neshledává šetrnější alternativu. Na okraj lze zmínit, že dalším následkem porušení povinnosti přijmout rozpočet v podobě a za podmínxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx je dle § 124 obecního zřízení nebo dle § 82 krajského zřízení pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva obce nebo kraje, kterým byl takový rozpočet xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxle směrnice Rady 2011/85/EU, podle něhož musí být nedodržování numerických fiskálních pravidel spojeno s určitými dopady, například ztrátou dobréhx xxxxxx
xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxmi a dlouhodobě udržitelnými veřejnými financemi v podobě numerických fiskálních pravidel, vyplývajícího ze směrnice Rady 2011/85/EU (srov. bod 16 xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxátů Evropské unie uplatňují dvě základní formy fiskálních pravidel. První jsou pravidla hospodaření v podobě celkových nebo upravených sald s tím, že xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdel je dluhové pravidlo, jež je odvozováno mimo jiné i od požadavků plynoucích z Paktu stability a růstu. Podstatou dluhového pravidla je, že omezuje výxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx Slovensku, k čemuž lze odkázat na body 110 a 113.
147. Samotný mechanismus směřující k zajištění dodržování rozpočtového pravidla dluhového stropu, xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xlynoucího z bodu 16 in fine preambule směrnice Rady 2011/85/EU. Z tohoto bodu preambule plyne, že "aby numerická fiskální pravidla fungovala účinně, mxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxpadě překročení dluhového stropu územním samosprávným celkem - ukládání pokut (Slovensko a Maďarsko), sanaci dluhu územního samosprávného celku z pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxdla obsažená v § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nemá charakter pevného "stropu", jehož překročení je nepřípustné. Ustanovení § 17 odxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxočtového pravidla snížit jejich dluh alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a zmiňovanou šedesátiprocentní hranicí. Splní-li územní samosprávný celex xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxvidlech rozpočtové odpovědnosti se neaplikují. Opatření spočívající v pozastavení převodu podílu na výnosu daní tak představují prostředek ultimx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx povahu sankce v pravém slova smyslu.
149. Vzhledem k tomu, že argumentace navrhovatelky nenabízí žádné další šetrnější alternativy k zákonodárcem pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx pro územní samosprávné celky zakotvily.
150. Z předchozí argumentace je zřejmé, že zvažované alternativy k pravidlu omezení schodkového hospodařexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxpočtových pravidlech územních rozpočtů nejsou způsobilé zcela dosáhnout sledovaného legitimního cíle.
151. Přijaté řešení zasahuje právo na samxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxení sankce v podobě možnosti uveřejnění seznamu územních samosprávných celků, které porušily povinnost dle § 14 písm. c) zákona o pravidlech rozpočtoxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxí soud neshledal.
152. Ke stanovení dluhového stropu, k navazujícímu rozpočtovému pravidlu a k mechanismu směřujícímu k zajištění jeho dodržování Úxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx je přesvědčen, že obě v úvahu přicházející varianty (celková nebo upravená salda nebo dluhový strop) jsou způsobilé dosáhnout sledovaného legitimníxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxsmu garantujícímu jeho dodržování je třeba říci, že řešení obsažené v § 17 odst. 2 a 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve spojení s § 6a až 6d xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxidla pro územní samosprávné celky, mnohem příznivější. Pozastavení převodu podílu na výnosu daní je totiž podmíněno nesplněním povinnosti územního xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x x x x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx prostředek ultima ratio. Zákonodárcem přijaté řešení nezbavuje obce a kraje nezbytných prostředků (jak by tomu bylo v případě ukládání pokut za nesplxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxení jejich dluhu) jim tyto prostředky budou vráceny (srov. § 6c odst. 1 zákona o rozpočtovém určení daní). Přijaté řešení proto představuje ve srovnání x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx napadená ustanovení splňují i kritérium potřebnosti.
154. Zbývá posoudit přiměřenost předmětných ustanovení stricto sensu, tedy zda újma na právu xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xepřiměřená ve vazbě na cíl, jímž je zajištění dlouhodobě udržitelných zdravých veřejných financí.
155. K posouzení proporcionality § 14 písm. c) zákxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxsdílí přesvědčení navrhovatelky, že při aktivaci režimu úsporných opatření dle uvedených ustanovení může dojít k situaci, kdy územní samosprávné cexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx je - ve vztahu k některým zdrojům financování plánovaného schodku obecního či krajského rozpočtu - toliko podmiňují. Navrhovatelka zmiňuje výdaje v oxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxmých transferů ze státního rozpočtu, případně přímo státem nebo prostřednictvím zdrojů ze státních fondů. Za problematické by bylo možno považovat vx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x krajů. Nicméně i v tomto případě se uplatňuje pravidlo, že rozpočet může být z důvodu financování výdajů na takové oblasti hospodaření schválen jako scxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xalšími způsoby úhrady plánovaného schodku, jež připouští § 4 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, za podmínky, že takový schodxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxostatku vlastních finančních prostředků financovat své aktivity z jiných zdrojů. Těmito jinými zdroji mohou být nadále finanční prostředky státu a Exxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx unie. Na tomto místě je rovněž třeba opětovně připomenout, že schodkové hospodaření obcí a krajů představuje samo o sobě výjimku z obecného pravidla [sxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxnci přechodných ustanovení, jež by regulovala délku trvání opatření spočívajícího v omezení schodkového rozpočtového hospodaření územních samospxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxu tzv. únikových klauzulí (§ 15 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti). Ústavní soud si je vědom neexistence časového omezení daných opatření sxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xakového stavu a na potřebu trvání předmětných opatření až do obnovy takové výše dluhu sektoru veřejných institucí v poměru k HDP, která odpovídá požadaxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xdpovídat i doba trvání opatření. Klauzule uplatnitelné dle § 15 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vymezují pojem "významného zhoršení ekxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxa o pravidlech rozpočtové odpovědnosti po dobu 24 měsíců v případě náhlého zhoršení stavu veřejných financí, a z hlediska omezení dluhového rozpočtoxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxgní, proto Ústavní soud nemohl přijmout jako důvodnou.
158. Samotné trvání opatření dle § 14 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je závislé xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxvé odpovědnosti. Jinými slovy, nevyhlásí-li (opětovně) Národní rozpočtová rada, že výše dluhu sektoru veřejných institucí činí po odečtení rezervy xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xeuplatní a územním samosprávným celkům povinnost postupovat dle uvedeného ustanovení nevznikne.
159. Z hlediska možnosti realizace dotčených zákxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxené, nebo samostatné působnosti. K zajištění těchto svých úkolů přitom budou moci využít i nad rámec vyrovnaného výsledku svého hospodaření prostředxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxené § 4 odst. 6 větou druhou zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Schodkové rozpočtové hospodaření nelze vnímat jako standard, ale jaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxívání musí být racionální, xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xubjektů, jež jsou součástí sektoru veřejných institucí, ale i obyvatelstva, neboť může být ohroženo plnění úkolů jednotlivých složek veřejné moci. O xx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxmní samosprávné celky jsou podle § 3 písm. h) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti součástí sektoru veřejných institucí. Současně je třeba přxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti hospodařily i obce a kraje úsporněji, čemuž odpovídá úprava omezující jejich schodkové hospodaření, je xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxzpočtovému hospodaření státu podobné omezení nestanoví (což má své opodstatnění s ohledem na rozdílné funkce státu a územních samosprávných celků).
xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh veřejných financí vytváří prostor pro svobodné rozhodování o realizaci rozpočtové a fiskální politiky, a tedy umožňuje v budoucnu vynakládat finanxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xdravých veřejných financí je garantována i schopnost České republiky plnit své mezinárodní závazky i v situaci poklesu hospodářského cyklu (recese)x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx x xostupu při nadměrném schodku a navazujícího sekundárního práva Evropské unie, především Paktu stability a růstu. Nezbytnost dlouhodobě udržitelnýxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxto fenomén dokládá i zahraniční srovnání s jinými zeměmi Evropské unie, které ve větší či menší míře tyto požadavky primárního a sekundárního práva posxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx říci, že hospodaření územních samosprávných celků je autonomní ve smyslu rozhodování o nakládání s vlastními prostředky a dle vlastního rozpočtu, avxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx jeho občanům (nález sp. zn. Pl. ÚS 34/02), avšak současně není zcela nezávislá vůči státu. Jestliže stát zčásti zajišťuje prostředky pro chod územní saxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xolidární vůči státu v situaci, kdy hospodaření celého sektoru veřejných institucí není příznivé, a přispěla k jeho zlepšení omezením deficitního rozxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxání pravidel vedoucích k vystříhání se nadměrného schodku i na nejnižší úrovni sektoru vládních institucí. Ústavní soud se proto nemohl ztotožnit s tvxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxch institucí zavinila vznik dluhu, ale to, že náprava takového nežádoucího stavu je v zájmu všech složek tohoto sektoru, které se na ní podílejí (princix xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxch financí přispěly k jeho nápravě, a napomohly tak dosažení a zajištění dlouhodobě udržitelných zdravých veřejných financí prostřednictvím omezenx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxoupil k posouzení proporcionality úpravy obsažené v ustanoveních § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a § 6a až 6d zákona o rozpočtovém urxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí.
165. Ve vztahu k tzv. rozpočtovému pravidlu Ústavní soud nemohl přijmout námitku navrhovatelky, že stanovením horní hranice dluhu územního samosxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xrajů nic nemění; nadále platí, že stát neručí za hospodaření a závazky obce nebo kraje, nepřevezme-li tento závazek smluvně (srov. § 38 odst. 5 obecního xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx výše dluhu se stanoví povinnost tento dluh postupně splácet, nijak nepopírá odpovědnost obcí a krajů.
166. Obce a kraje mohou i při existenci rozpočtoxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx00 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, i schodkového) rozpočtu. Rozpočtové pravidlo slouží dle slov vláxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxost snížit dluh nevylučuje možnost dluhového financování investičních aktivit územního samosprávného celku, pouze při určité ... výši jeho zadlužexxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx hranici volného uvážení obcí a krajů při nakládání s jejich majetkem, při jejímž překročení nastupuje dílčí právní regulace. Je třeba zdůraznit, že nexxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx obcí a krajů se nemohou obejít bez zadlužení v důsledku financování těchto aktivit z cizích zdrojů. Rozpočtové pravidlo však takové aktivity nevylučuxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xluhu územního samosprávného celku překročí k rozvahovému dni 60 % jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky) na splácení vzniklého dluhu v určité vxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xro takový závěr je skutečnost, že prostředky, s nimiž obce a kraje hospodaří, mají charakter veřejných prostředků a je s nimi nakládáno ku prospěchu a v zxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxodaření, jsou majetkově propojeny se státem a jejich příjmy ze státního rozpočtu tvoří významnou (v případě obcí až stěžejní) složku jejich příjmů. Za xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxě, hospodárně, efektivně a svědomitě. Takovým požadavkům odpovídá i pravidlo, že zadlužení obcí a krajů by mělo být výjimkou, a pokud je nezbytné, mělo xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxdlo, které by splňovalo všechny uvedené požadavky, současně nijak nelimitovalo volné uvážení územních samosprávných celků stran dispozic s jejich mxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxem je však napadená právní úprava poměrně shovívavá, neboť nestanovuje pevnou hranici výše dluhu, jejíž překročení by bylo následně sankcionováno (jxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx poukázala na následky spojené s nadměrným zadlužováním obcí a krajů, k nimž patří i případná platební neschopnost územního samosprávného celku, kterx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxmního samosprávného celku, tak i státu, neboť to je právě stát, který v takových případech zajišťuje, aby územní samosprávný celek byl nadále schopen pxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxjmé, že retrospektivní pojetí odpovědnosti není schopné zjednat nápravu tak efektivně jako prospektivně pojímaná odpovědnost (tedy stanovující prxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxx počtu 6 254 obcí v České republice, tedy necelá polovina (dle vyjádření vlády), resp. 3 593 obcí z celkového počtu 6 265 obcí (dle tabulkové přílohy k vyjáxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxí a krajů má dluhy, a je proto nezbytné - byť řada obcí rozpočtové pravidlo splňovala i před jeho zakotvením v právním řádu - předcházet dalšímu nadměrnémx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxmu zadlužování územních samosprávných celků, přičemž následky takového jednání mohou mít zásadní vliv na fungování územních samosprávných celků ve xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxodobě udržitelných veřejných financích, mj. tedy i financích obcí a krajů, jejichž zachování má dalekosáhlý význam nejen z hlediska fungování územní xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxčtového pravidla (ve smyslu pevného, nikoliv však neprostupného, dluhového stropu) jako mírný zásah do dotčených práv územních samosprávných celkůx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxh práv. V této části tedy Ústavní soud považuje napadenou právní úpravu za proporcionální.
172. Ohledně povinnosti územního samosprávného celku sníxxx xxxx xxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxnnost předpokládá jednak dostatek finančních prostředků na úhradu dluhu v požadované výši a možnost předčasného (úplného nebo částečného) splacení xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx úvěrů či zápůjček, je možnost jejich předčasného splacení nízká, neboť územní samosprávné celky jakožto dlužníci nedisponují možností přimět své věxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx Co se týče následku nesplnění pravidla dle § 17 odst. 2 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, spočívajícího v pozastavení převodu podílu územnxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx x x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxrhovatelka zásah do legitimního očekávání obcí a krajů, nepoměr mezi výší pozastaveného podílu na výnosu daní a výší nesplaceného dluhu, porušení majxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xakotvený v § 17 odst. 2 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti představuje dílčí zásah do dotčených práv územních samosprávných celků, avšak s oxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdá požadavek postupného snižování dluhu jako oprávněný a rozumný. Jinak totiž nelze zajistit postupné snižování zadlužení obcí a krajů pod hranici zaxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxků, s nimiž hospodaří obce a kraje, a jejich odpovědnost vůči jejich občanům.
175. Ohledně tvrzeného nepoměru mezi výší pozastaveného podílu na výnosx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxu na výnosu daní výši částky, o kterou byl územní samosprávný celek v předchozím kalendářním roce povinen svůj dluh snížit, jde o zcela racionální a předxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxvuje pro obec a kraj stejný výpadek v jejich rozpočtu, jako by představovala úhrada dluhu ve výši požadované ustanovením § 17 odst. 2 zákona o pravidlech xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xozhodování o nakládání s vlastním majetkem (pozastavený podíl na výnosu daní jim může být vyplacen, jen pokud sníží výši svého dluhu pod stanovenou hraxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxvinnosti. S ohledem na své předchozí závěry proto Ústavní soud považuje i tuto úpravu za proporcionální.
VII. 4. 6
Časové účinky napadených ustanoxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxávní jistoty a legitimního očekávání obcí a krajů. Navrhovatelka připomněla, že obce a kraje si nemohly být při schvalování svých rozpočtů na roky 2014 xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxiku svých závazků, z nichž plynou jejich dluhy, které se posuzují dle § 17 odst. 1 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, vědomy toho, že v budoucnx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxvědčena, že napadená ustanovení jsou z těchto důvodů v rozporu se zákazem retroaktivity, tj. zpětné účinnosti právních norem (lex retro non agit). Ústxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxnímu působení právních norem.
177. Principem zákazu retroaktivity se Ústavní soud zabýval např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015 (N 165/7x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxznámit se předem s jejich obsahem, a poznat tak rozsah svých práv a povinností. Jen v takovém případě jim totiž mohou přizpůsobit své jednání a nést za něj xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxiv; může mu pouze - ať už zpětně, nebo do budoucna - přiznat nebo odepřít právní účinky. Protože však jednotlivec obsah takovéto právní normy nemohl v minxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xásledky, jež jdou k jeho tíži. Přednost zde musí dostat jeho právní jistota a důvěra v právo.
178. Zásady právní jistoty, důvěry v právo či ochrany nabytxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx xx xxx existujících právních vztahů neznamenal popření legitimního očekávání, které u jejich adresátů předchozí právní úpravou (případně i její absencí) xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti ponechat po přechodnou dobu v účinnosti dosavadní právní úpravu, aby se adresáti nové právní úpravy mohli reálně přizpůsobit z ní plynoucím právům x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxx xrávní jistota a důvěra jednotlivce v tom směru, že může činit vše, co mu zákon nezakazuje (čl. 2 odst. 4 Ústavy).
179. Jak vyplývá z ustálené judikatury Úxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) a ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)], zákaz retroaktivity se uplatní rozdílně v závisloxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xřípustná pouze výjimečně, v případě nepravé retroaktivity je zásadou její přípustnost.
180. Při posuzování tohoto návrhu je však třeba připomenoutx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx ze dne 12. 12. 2013 (N 216/71 SbNU 531) či nález sp. zn. II. ÚS 1955/15 ze dne 8. 12. 2015 (N 208/79 SbNU 373)] se rozumí případy, kdy skutečnost, která se událx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxá Voda: Aleš Čeněk, 2001. s. 92.). Retrospektivně působící zákon nezpůsobuje vznik právních vztahů před jeho účinností za podmínek, které takový zákox xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxtroaktivita); nezpůsobuje ani modifikaci právních následků právních vztahů či skutečností, které vznikly nebo nastaly v době minulé, s účinky pro fuxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxZKA, A. Retroaktivita zákonů. In: HÁCHA, E. (ed.). Slovník veřejného práva československého. Svazek III. Brno: Polygrafia, 1934, s. 800],
181. Rozdxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxi či právního vztahu a s tím spojuje i následek, který nastává buď v minulosti (retroaktivita pravá), nebo v budoucnosti, avšak v podobě modifikace podmxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx sice zohledňuje (představuje jako v případě retroaktivního zákona hypotézu právní normy), avšak následek s ní spojený nastává až pro futuro, tj. v budxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxením na součást hypotézy právní normy stane skutečností právní, může představovat i existence právního vztahu.
182. Retrospektivní zákon nepůsobí xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xchrany obecně vzato problematickou kategorii, protože s minulými skutečnostmi spojuje právní následky, které dotčené subjekty nemohly předvídat. xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx. odpovědnostního) právního vztahu, zvažoval by, zda při vědomí takového nového právního vztahu a s ním spojených následků má zájem účastnit se právníxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxího tentýž předmět právní regulace. Nemusí tedy nutně jít pouze o kolizi dvou norem, ale mohou nastat i případy, kdy časová mez zákona je vytyčena "vzhlexxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxč & Novotný, 1928, s. 46],
184. Ve světle těchto závěrů Ústavní soud přezkoumal napadený § 17 odst. 1 až 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxvěru, že § 17 odst. 1 až 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti má retrospektivní charakter, neboť v minulosti nastalé skutečnosti (resp. vnikxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxh rozpočtové odpovědnosti) vzniklých právních poměrech, představuje ustanovení § 17 odst. 1 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, podle něhxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx x xxůměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Na danou podmínku (hypotézu) pak navazuje požadavek (dispozice) zakotvený v § 17 odst. 2 zákona o pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxí čtyři rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xodle něhož, nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední čtxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxu na výnosu daní.
186. Posuzování výše dluhu územních samosprávných celků v sobě tedy zahrnuje hodnocení období, v němž obcím a krajům nebyly známy násxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx odpovědnosti). Při vzniku závazků, z nichž vzešly následné dluhy územních samosprávných celků, si obce a kraje nemohly být vědomy nové právní úpravy, x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxoučily aplikaci stanovené sankce. V době, kdy zastupitelstva územních samosprávných celků schvalovala své rozpočty na roky 2014 až 2017, tedy v letecx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, byť tato otázka byla předmětem veřejné diskuse po dlouhou dobu i ústavodárné iniciativy již od roku 2012 (viz náxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxí v § 17 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, obsažena v čl. 13).
187. Při posuzování ústavní konformity retrospektivního působení zákona je xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxsadně přípustné, jde-li o opatření vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle, přičemž při celkovém poměřování "zklamané" důvěry a významx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxe 7. 7. 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, BVerfGE 127, 1, 25, bod 58). Viz též nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/14.
188. Ústavní soud vzhledem ke všem shora uvexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxují legitimní cíl, obstála při posouzení účelnosti, potřebnosti a hodnocení, zda nejsou nadměrným zásahem do hospodaření územních samosprávných cexxxx
xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxvání, musel by Ústavní soud posoudit, zda taková úprava není v rozporu s požadavky právního státu. V našem případě nelze tvrdit, že nejméně sedm let diskxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx. Ústavní soud znovu [viz např. nález ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.), bod 53, popř. nález ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Plx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxvity nepravé, popř. retrospektivity (v německé teorii označované jako tzv. tatbestandliche Ruckanknüpfung), lze konstatovat její obecnou přípustxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxní. O takovouto situaci jde v případě, že "je tím zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyšuje, respx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxe für intertemporale Gesetzgebung. Berlin, 1981, s. 380-381; srov. dále rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu ze dne 19. 12. 1961 sp. zn. 2 Bxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xouladu se zásadou ochrany důvěry v právo tehdy, pokud je vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při celkovém poměřování "zklamané" důvxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxx xxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxávo v posuzované věci Ústavní soud, s ohledem na shora obsáhle rozvedené důvody naléhavosti i hranice únosnosti napadené právní úpravy, neshledal.
1xxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxbí posledních čtyř let počítat až z období 2018-2021, by ve svém důsledku zcela míjel možnost zákonodárce bránit dalšímu rostoucímu zadlužování něktexxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxhovou brzdu brát žádný ohled a stát, který jim k plnění jejich veřejnoprávních funkcí převádí významné podíly na některých daních, by zůstal prakticky xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxlad, který je ústavně konformní, a pro který tedy není třeba přistupovat k jejich zrušení. Na tom nic nemění skutečnost, že napadaná právní úprava byla vxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxnovení § 35 dnem 1. ledna 2017 s výjimkou ustanovení § 17 odst. 3, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2018; jelikož však k vyhlášení zákona ve Sbírce zákxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxních smluv, patnáctým dnem po jeho vyhlášení, tj. dnem 21. února 2017.
196. Protože v roce 2017 obce a kraje hospodařily dle rozpočtů schvalovaných v roxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxst. 1 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, rok 2018.
197. Protože však toto ustanovení vztahuje rozhodný okamžik k tzv. rozvahovému dni, nikxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xx xx xxxx xx xx xx xx xxxx2006-34 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2008 č. j. 4 Ans 5/2007-60), mohlo by se to projevit jen u obcí, u nichž nebyl takovým prvním roxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxovědnosti (a navrhovatelkou nenapadenou), tedy že § 17 odst. 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti lze uplatnit až v roce 2018, což značí, že xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxení ve stanovené výši. Teprve v roce 2019 je stanovena možnost zásahu podle § 17 odst. 1 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
198. Konečně je třxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxlasti hospodaření a majetku) spočívá v tom, že navrhovatelka zaměňuje úpravu působnosti územních samosprávných celků (čl. 104 odst. 1 Ústavy) se zásaxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxedtím vymezil samostatnou působnost a možnosti zásahu v posuzované věci podle § 17 odst. 3 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zásah slouží k xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xtanovené samostatné působnosti, protože by to odporovalo logickým pravidlům pro derogování právních předpisů podle pravidel platných pro lex postexxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí nemůže dále upravit a upřesnit. Zásah do ústavního rámce "samostatně hospodařit" podle vlastního rozpočtu je možný, protože přichází až po zjištění xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx výkonem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (jmenovaným správcem). Stát zde nediktuje, jak má být oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxočtové hospodaření nevedlo k ohrožení plnění jejích úkolů, které jí stát zákonem při vymezení samostatné působnosti svěřil, a kdy je proto třeba zvážix xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxní převodu podílu na rozpočtovém určení daní", nikoli v podobě propadnutí či odnětí takového podílu. Právě toto pozastavení je přitom oním zásahem ve sxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxovědnosti ve spojení s § 6a odst. 1 zákona o rozpočtovém určení daní převod "nepozastaví", nýbrž "rozhodne o pozastavení" (tak jako je např. rozdíl ve xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxolnostem případu se bude ad hoc rozhodovat, zda k pozastavení dojde, či nikoli, podle podmínek hospodaření a stavu majetku konkrétní obce či konkrétníxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxto je argumentace navrhovatelky, vedená v abstraktní rovině pro více jak 6 250 celků (s výjimkou ne příliš vhodného poukazu na jednu obec), málo průkaznxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx x xxxx xx xxxxx xxxxxx opomíjený) nástroj v podobě stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy k Ústavnímu soudu. Abstraktní kontrola ústavnosti může sloužit jen k odstraxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx takového zásahu a možných excesů.
201. Na okraj lze ještě poznamenat, že pokud by návrhu na zrušení napadených ustanovení bylo vyhověno, vznikla by nexxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx sektoru veřejných institucí, na které se tato úprava rovněž vztahuje.
VIII.
Závěr
202. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl Ústavní soud v sxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Jaromír Jirsa, Kateřina Šixxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx